neděle 19. dubna 2015

Odpoledne s Myšákem

 Miluju prosluněné víkendy. Beru je jako odměnu za těžkou práci během týdne. A jelikož jsem výjimečně neměla přednášky a zkouškové období se pomalu přibližuje, hodlala jsem si ho patřičně užít.
 Konečně jsem našla parťačku na léto, co se mnou vyrazí do Paříže. Tohle město je mou srdeční záležitostí a to hlavně kvůli umění, módě a dobrému jídlu :-). Nikdy jsem tam ale zatím nebyla a tak znám toto město lásky pouze z filmů, knížek a fotek, které dávají moji známý na facebook. Už roky si slibuju, že se tam pojedu podívat. Ale buď nebyly peníze, čas nebo ta správná osoba, se kterou bych chtěla jet. No a konečně se spojily všechny tři faktory dohromady a koncem července vyrážím na svou první Tour de Paris. 
 Včera jsme si daly s moji cestovní parťačkou Péťou sraz, abychom probraly všechny detaily a přípravy na náš letní výlet. Jelikož jsem neskutečná perfekcionalistka, chtěla jsem mít i to plánování tématicky sladěné. Takže jsem se před třetí oblékla do květinových šatů, na svou blonďatou kštici jsem nasadila červený baret a navoněná Chanelem jsem vyrazila směr Café Louvre. 
 Jelikož byla sobota odpoledne, měli samozřejmě narváno. I když se nám podařilo s Péťou najít místo k sezení brzo jsme odešly. Obě jsme si ten náš pokec přece jen představovaly jinak než za doprovodu hlasitého hlaholu, který v podniku panoval. A i když mám Louvre opravdu ráda, v tuhle chvíli mi spíš připomínal závodní jídelnu. 
 Rychle jsme proto vymýšlely kam bychom se vrtly. A nakonec jsme skončily v Cukrárně u Myšáka. Nikdy jsem tam předtím nebyla, ale chodím okolo každou sobotu ráno, když jdu do školy. Jednou po náročné zkoušce jsem se chystala, že si tam skočím koupit za odměnu dortík. Ve stejnou chvíli mi však přijížděla tramvaj a jelikož byl současně i celkem silný liják, vidina brzkého příjezdu domů mi byla milejší. 
 Osud tomu tehdy nepřál nicméně včera jsem zakusila tu opojnou chuť legendární cukrárny a řeknu vám ženy jen jedno. Byl to nejlepší Sacher, jaký jsem kdy měla. Mám ještě teď pocit, že z čokoládových zásob, které se mi díky tomuto dortíku vytvořily, budu čerpat ještě hodně dlouho. Pravdou je, že jsem tedy hodně váhala. Chtěla jsem původně zvolit lanýžový dort. Ale ten den jsem měla chuť na pořádnou porci čokolády (kterou jsem ve výsledku skutečně dostala) a byla jsem za svou volbu ráda. Kávičku jsem zvolila pro změnu vídeňskou (flatwhite neměli :-) ). Péťa zvolila Mascarpone dortík s cappucinem a byla taky nadmíru spokojená.
 Interiér cukrárny se nese v duchu minulého století v kombinaci s moderními prvky a celkově na mě působil moc milým dojmem. Seděly jsme hned vedle barového pultíku a výhled do vitrínky s těmi všemi dezerty byl vskutku famózní. Dokonce to v jednu chvíli vypadalo, že si ještě přiobjednáme horké maliny se zmrzlinou jako dezert po dezertu :-).
 Pokud jste u Myšáka ještě nebyly Kávařky, tak rozhodně neváhejte a v nejbližší době se tam stavte. A rozhodně se nenechte odradit přijíždějící tramvají, deštěm nebo čímkoliv jiným. Kdybych totiž tenkrát věděla jak luxusní mají zákusky, věřte mi, že i kdyby pro mě přijel princ na bílém koni, který by mě chtěl odvézt domů, stejně bych si pro ten dort šla :-).
 Opojeny cukrem a příjemným prostředím jsme ty s mojí cestovní parťačkou vybraly termín naší dovolené a rovnou jsme si jej zarezervovaly. Začátkem května se ještě chystám na poslední nákupy před propuknutím letní sezóny do Drážďan a cíl cesty je jasný. Nutně potřebuji cestovní baťůžek, nějaké ty tretky a pohodlné tenisky pro cupitání po kamenných kostkách Paříže. 
 Ema de l'amour

Žádné komentáře:

Okomentovat