Dovolenkaření

  Polovina července už nám uběhla a moje léto není zdaleka tak akční jako to loňské. Aktivní výletování jsem prakticky pověsila na hřebík a vyměnila jsem ho za válení se na gauči a sledování serošů. Konečně jsem si po celoročním shonu dovolila pár dní jenom tak "promrhat" vegetěním, nicméně i tak nebylo o vzrůšo nouze :-) 

Můj letní dívčí tým! :-)

 Začnu tím jak jsem poslední den ve starém zaměstnání zjistila svůj budoucí plat v zaměstnání novém. A i když jsem čekala, že částka nebude dosahovat finančních výšin, konečný plat mě naprosto odrovnal. Pár dní jsem přemítala nad tím, co budu dělat dál. Na novou práci jsem se těšila a nechtělo se mi té vidiny jen tak vzdát. 
 Nakonec jsem si ale řekla, že když už mám v životě udělat změnu, tak pořádnou. Moje pracovní vize se tedy otřásly v základech a rozhodla jsem se pro úplnou změnu oboru. Tak nějak jsem se momentálně shlédla v úspěšné a finančně nezávislé asistentce ve velké korporátní firmě. 
 Ano ženy, prostě film Ďábel nosí Pradu se mi natolik vryl do paměti, že se mi při pohledu na vysokou prosklenou budovu na Brumlovce vybavily leské broskvové lodičky na podpadku, sáčko, rudá rtěnka, úzké skinny džíny a výrazné doplňky. A vidina vyššího příjmu a firemních bonusů mě prostě natolik oslovila, že nyní jsem už prošla druhým kolem výběrového řízení na mou nově vysněnou práci.

 Jinak život v Javorovce plyne dál a poslední dobou je tam poněkud rušno. Minulé pondělí si tak s Honeym v klidu spíme, když v tom se kolem šesté ráno ozve z chodby rána, jako by padaly skříně. V zápětí jsme uslyšely mužský hlas, který řval něco jako "na zem" a mě jen napadlo, proč sousedé s tím stěhováním nepočkali třeba až do osmi. Teprve po shlédnutí facebookové stránky o pár hodin později, kterou se sousedy sdílíme jsme se dozvěděli o policejním zátahu jenž se uskutečnil ve vedlejším bytě. Naši ukrajinští sousedé se totiž rozhodli ve své garsonce obchodovat se zbraněmi. Takže o zajímavé lidi v našem baráku opravdu není nouze :-)
 Abych zase úplně nekecala s tím cestováním, na pár výletech jsem přeci jenom byla. První víkend v červenci jsem trávila v obležení žen na chatě v Mirošovicích, kde se konalo tradičí tlachání, konzumace vína a nejeden penis nezůstal nepomluven :-) 
 Se svými kamarádkami jsem poslední dobou netrávila moc času, jelikož nebyl čas a někdy bohužel ani nálada. Pod tíhou stresu a náročné práce i studia se mi totiž málokdy chtělo vystrčit čumák z bytu. A tak byla pro mě byla tahle seance příjemnou změnou. Společně jsme pak ještě absolvovali Francouzský trh na Kampě, kde jsem trošku zavzpomínala na loňský výlet do Paříže. Nakonec jsme se stejně přesunuli do českého podniku a místo francouzského vína jsme si dali Vinohradskou jedenáctku, Lambrusco, nakládaný hermelín a květákovku.

Moje zabalené Bábovky :-)

 Také jsem po delší době znovu obnovila svoje staré dobré toulky Prahou. Během té poslední jsem navštívila legendární knihkupectví Fisher, které se bohužel má rušit a na jeho místo má nastoupit další z mnoha pražských kaváren. A přestože jsem skalní fanoušek kávy, přijde mi to poněkud barbarské zničit tuto prodejnu s knihami, jenž má tradici již od čtyřicátých let dvacátého století jenom pro další komerční podnik.
 Nicméně zpět k tématu. Svá přátelství se snažím znovu obnovit a spolu s nimi i svou vůli do života. A díky letnímu počasí mi to jde přeci jen lépe. I když jsem si během toho přátelení uhnala spálený zadek a odrovnala dvoje sandále :-)
 No ženy, držte mi palce s mojí další novou prací, užívejte letních dní a prožijte tolik lásky, kolik je jenom možné.

Kávička s Barunkou ze Sweet World by Barush. Poked by vás zajímala recenze na Cacao, tak koukněte na Zomato.

 Ema