Zdravím vás ženy po delší odmlce. Tohle léto bylo doslova a do písmene vyčerpávající. Získala jsem nové přátele (což se svým talentem pro nevhodné komentáře považuji doopravdy za zázrak), zážitky a zkušenosti. No a aby se to takříkajíc karmicky vyrovnalo přišla jsem o několik pár (set) korun na účtě a nespočet mozkových buněk, které jsem hromadně povraždila nezřízeným popíjením (nejen) vína :-).
 |
Ty z vás, které mě už tak trochu znají ví, že na vztahy jsem asi stejný expert jako automechanik na pečení dortů. Ráda bych vás teď všechny pobavila jednou historkou, kterou jako první slyšela moje úžasná kavárenská společnice Baruš ze Sweet world by Barush.
Byl pozdní letní večer. Noc jako stvořená pro párty. Vydala jsem se se svou kolegyní z práce na Náplavku s lahví vína nasát poslední zbytky prázdninové atmosféry. Můj Honey se ten večer vydal na rozlučku se svobodou svého kamaráda.
O půlnoci jsme s kolegyní uzavřely naši vinnou seanci a já se odebrala domů. Bylo mi jasné, že Honey nedorazí dřív jak nad ránem a tak jsem zahájila noční prohlížení Pinterestu a během pár minut jsem usnula i s jeho iPadem v ruce.
Šest hodin ráno a tiché pípnutí tabletu. Otevřela jsem oči. Chvíli trvalo než jsem po těch pár dvojkách vína zaostřila. Nicméně, když jsem ve svém zorném poli ani po pár minutách neviděla svého muže a zjistila jsem, že to co mě vzbudilo byla žádost o přátelství od jakési cizí Jarmily, začala jsem přemýšlet. Honey nakonec dorazil kolem osmé ranní velmi společensky unaven a během několika minut vyřízeně padl do postele.
Jen aby bylo jasno ženy, nejsem žárlivý typ, ale občas mám (a to nejen díky tomu, že jsem spisovatelka) poměrně bujnou fantazii.
V tu chvíli si mé racio sbalilo kufry a odjelo na dovolenou kamsi do neznáma a službu za něj převzala má vnitřní hysterka obecná mezi jejíž záliby patří vytváření různých (mnohdy až absurdních) scénářů a konspiračních teorií.
Nevím jak u vás Kávařky, ale u mě když se tahle hydra vydere z hlubin duše napovrch má chlap prostě smůlu, i kdyby celou noc strávil uctíváním půdy po které chodím. A tak jsem beze studu odhodila poslední zbytky zdravého rozumu a spustila tragikomedii s názvem Óda na žárlivost, kdy se v hlavní roli objevily vyčítavé a nelogické esemesky, urážlivé postoje a nevyzrálé chování. A i když mi nakonec Honey podal podrobný report o tom, co se té noci odehrálo (a nebudu vás ženy dlouho napínat nestalo se vůbec nic), bylo to bohužel k ničemu.
Trucovitě jsem odešla z bytu, pak se vrátila, v kuchyni vypila pár skleniček Cinzana, spala v jiném pokoji a druhý den v pět ráno odešla na tramvaj. Prostě scéna, za kterou by se nestyděla ani herečka z venezuelské telenovely.
Ve chvíli, kdy jsem stála v půl sedmé s trojitým espressem v ruce před prací a uvědomila si, že budova se otevírá až za dvě hodiny, inteligence zaklepala na bránu mé mozkovny a ohlásila návrat z dovolené.
No, co napsati závěrem ženy. Snad jen to, že v letošní sezóně očekávám minimálně nominaci na Oscara ze precizní a bezchybně odehraný herecký výkon. A že se opět ukázalo, že i když se považuji za velmi inteligentní osobu občas mi taky z těch chlapů celkem slušně šplouchá na maják. A doufám Kávařky, že v tom snad nejsem sama :-)
Pokud se ptáte jestli jsem po tomhle eskamotérském kousku stále ještě zadaná, tak zcela nečekaně jsem. Ale abych pravdu řekla myslím si, že svůj mozek pustím na dovolenou pouze tehdy, až ho bude chtít vystřídat Alzheimer!
Ema, která občas nechápe jak s ní někdo může vydržet :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat