Tak tohle se vážně může stát jenom mě. Sedím a nevěřícně zírám na
telefon. SMS zpráva však hovoří zcela jasně: „Nejsem
si úplně jistý, jestli i ve Vašich nejdivočejších snech tušíte, že Vás tu lákám
do trojky. Přeji dobrou noc.“
Tímto způsobem jsem tedy obdržela nejšílenější návrh za svou dosavadní milostnou kariéru. Víte, mezi námi ženami, nejsem
žádný puritán, ale soudnost mám jasně vymezenou. Abych vám to osvětlila,
musím se vrátit na začátek tohoto velmi kuriózního příběhu, díky kterému jsem
si mohla v mém pomyslném deníčku zaškrtnout další poprvé.
Vše to začalo před několika dny.
V práci byl trochu šrumec, protože přes
noc vytopila voda z ucpaného záchodu dvě poschodí a nám přestaly fungovat
všechny zvonky a hodiny na patře. A tak jsem si seděla za svým psacím stolem,
věnovala se práci, když v tom vešel do dveří vcelku sympatický třicátník s lehkým
strništěm a tmavě modrou košilí.
Usmál se, pozdravil, dal se do opravování a po
pár minutách zase odešel. Za chvíli se však znovu vrátil
překontrolovat již opravné hodiny. No zkrátím to, když přišel už po páté, začalo mi to být divné. Nakonec mi na pracovní desce
přistálo jeho telefonní číslo se slovy: „Zavolejte,
když by se něco zase porouchalo. Nebo můžete cinknout, i kdyby se nic nedělo.“, otočil
se na podpatku a v tu ránu byl pryč. Nechal mě tam tedy samotnou, v rozpacích a s kusem papíru v ruce.
Ženy nejsem žádná telefonní
operátorka, takže ze zásady mužům prostě nikdy nevolám. Zvědavost mě však
přemohla, a tak jsem Zvonkaři poslala jen děkovnou zprávu. Tím byla zahájena zprvu
zcela běžná textová konverzace, kde padaly dotazy typu kdo, co rád dělá, koho
co baví a tak dále.
Proto mi doslova spadla čelist ve
chvíli, kdy mi dorazila zpráva: „Bylo by
super Vás vytáhnout na nějakou sportovní aktivitu, výlet, nebo wellness. Akorát
bych Vám měl určitě říct, že bychom Vás chtěli vytáhnout s přítelkyní společně.
Rádi poznáváme nové a zajímavé lidi.“
Jako očekávala jsem dříve nebo
později pozvánku na večeři nebo na kávu. Ale předpokládala jsem aktivitu spíše
ve dvou než ve třech. Údiv vystřídalo znechucení a vše zakončil totální záchvat
smíchu. Hlavou se mi honila snad stovka myšlenek a vévodila jim ta, že to přece
nemůže myslet vážně. Když však dorazila zpráva, kterou jsem vám už psala v úvodu, bylo zcela jasné o co mu jde. A má reakce?
„Víte pane Zvonkař, mám hodně divoké sny. Ale Vy a Vaše přítelkyně se v nich
opravdu nevyskytujete. Budu ráda, když už k nám budete jen chodit
opravovat zvonky.“ Stručně, výstižně ale zároveň s grácií jsem
odpálkovala muže, kterému nebylo ani trochu trapné, že mě místo pozvání na kávu
vyzval rovnou k švédské trojce.
Tahle celá situace mě přivádí k jedné
otázce a to sice, je opravdu dnes sex light motivem všeho? Začínám mít totiž poslední dobou tenhle pocit. Víte, před nedávnem mě, přes všechny dosavadní neúspěchy zase popadl záchvat randění.
Každou schůzku vždy odstartovala salva sladkých slov a poklon, za jejichž
blýskavou fasádou na mě číhalo nemilé rozčarování z toho, kolik svých vět
vlastně brali tito muži vážně.
Časem jsem si všimla, že šlo spíše o plejádu
předem nacvičených hereckých výkonů, jejichž cílem bylo pouze mě nasměrovat do své
ložnice. Nakonec jsem byla nucena uznat, že výsledek těchto setkání byl nulový.
Ba co víc, někdy dokonce i mínusový, jelikož to byla mnohdy ztráta času, který
mi už nikdo nevrátí :-).
Chování dnešních mužů je tedy
mnohdy zarážející. Avšak touhy žen, které místo knih, založených na reálných základech
raději čtou 50 odstínů šedi a neustále poukazují na to, jak jejich vztahy
postrádají jiskru, jsou ještě
podivnější. Možná proto, se čím dál míň přestávám divit, že mají muži o našich nejdivočejších snech tyto představy,
které se pak (bohužel) mnohdy snaží naplnit.
Ema v údivu
Žádné komentáře:
Okomentovat